conquérir

дієслово

Складове розкладання

conquérir

du latin conquirere (chercher intensément à obtenir).

Визначення

Кон'югація

→ Кон'югація "conquérir"

Переклади

  • німецьканімецька:erobern
  • англійськаанглійська:conquer
  • данськаданська:erobre
  • іспанськаіспанська:conquistar
  • грецькагрецька:κατακτώ
  • італійськаіталійська:conquistare
  • голландськаголландська:veroveren
  • польськапольська:podbijać
  • португальськапортугальська:conquistar
  • шведськашведська:erövra

Див. також

conquis (прикм.) inconquis (прикм.) reconquête (ім.) conquêter (дієсл.) conquières (дієсл.) conquérions (дієсл.) conquérais (дієсл.) conquériez (дієсл.) conquéraient (дієсл.) conquîmes (дієсл.) conquîtes (дієсл.) conquerrai (дієсл.) conquerras (дієсл.) conquerrez (дієсл.) conquisse (дієсл.) conquisses (дієсл.) conquissions (дієсл.) conquissiez (дієсл.) conquissent (дієсл.) conquerrais (дієсл.)